Původ a historie

V Normandii se koně chovali již ve dvanáctém století, z tohoto svérázného kraje na severním pobřeží Francie pochází i francouzský klusák - kůň, který dal klusáckým dostihům nový rozměr. Klusácká tradice je ve Francii velmi silná, a to i díky skvělému francouzskému klusákovi.

Porážka Napoleona I. v roce 1815 přinesla i konec obchodní blokády uvalené na napoleonskou Francii. V té době se normandští chovatelé koní snažili co nejvýhodněji využít své neušlechtilé, ale všestranné a houževnaté koně. Snahu založit chov vojenských koní, jak jezdeckých, tak i tažných podporují importem anglických plnokrevníků.

K tomu se později přidružuje zájem o klusáky a do Normandie tak směřují i angličtí polokrevníci, hunteři a norfolkští klusáci. Nejdůležitějším koněm pro další vývoj francouzského klusáka se v tomto období prvních importů stává polokrevník Young Rattler, narozený roku 1811, syn plnokrevníka Rattlera a norfolské klisny. Díky jeho vlivu a vlivu dalších polokrevných hřebců došlo u potomků normandských klisen ke zlepšení exteriéru, pohybu a psychických vlastností, čímž byli tito koně připraveni na křížení s plnokrevníky, kteří pak skutečně zdejší chov zhruba třicet let po Young Rattlerovi ovlivnili, z nich stojí za zmínku například plnokrevník Heir of Linne. Ve snaze dodat francouzským klusákům rychlost byl přikřížen i americký klusák, efekt však nebyl takový, jaký se snad čekal, protože američtí klusáci jsou na rozdíl od francouzského klusáka mimochodníci.

Z důvodu uchování kvality a hodnoty plemene se v roce 1937 uzavřela plemenná kniha francouzského klusáka pro cizí plemena.

Charakteristika

Cílem chovatelů je, aby francouzský klusák byl tvrdý kůň s velkou životností, schopný absolvovat dlouhé dostihy a to se jim daří. Francouzský klusák je skvělým dostihovým koněm, který je rychlý a zároveň je schopný účastnit se klusáckých dostihů i pod sedlem, což vyžaduje od koně dokonalou vyváženost při nesení větší zátěže.

Popis

Dřívější francouzský klusák měl spíše hrubou stavbu těla, v jeho vzhledu se projevovala jistá neúhlednost. Nynější francouzský klusák je o poznání jemnější, ačkoliv zůstává i nadále silným koněm s mohutnou a skloněnou zádí typickou pro klusáky. Svým vzhledem je tak blízký plnokrevníkovi, což je zvýrazněno především dokonaleji utvářenými plecemi, které umožňují francouzskému klusáku dlouhý a vydatný chod. Francouzský klusákměří v kohoutku průměrně168 cm. Hlava má charakteristický vzhled, ve kterém je patrný vliv anglického plnokrevníka. Kohoutek má tvar typický pro klusáky, je dost výrazný, ale zaoblený a nahoře plochý. Plece jsou výrazně šikmé, záď mohutná. Na vynikajících nohou jsou velké, ploché klouby, a tvrdá kopyta. Barevně převládá ryzá, hnědá a tmavě hnědá.

Využití

Francouzský klusák je kůň dostihový, využitelný jak pro dostihy v sulkách, tak pod sedlem.